Příběh Christophera | Recenze

Autor : Radek Hraba
Vyšlo v ČR : 2020
Nakladatelství : Petrklíč
Počet stran : 221

Anotace :

Christopher právě oslavil devatenácté narozeniny a plánuje strávit letní prázdniny cestováním po exotických destinacích se svými kamarády. Tento plán se ale změní, když se po jednom večírku probouzí v nemocnici a zjišťuje, že se „předávkoval“. Jeho rodiče, stejně tak policie i doktoři, usoudí, že to udělal kvůli rozchodu s holkou, načež ho umístí do léčebny, a pro jistotu mu nechají spoutat jeho magické schopnosti. V léčebně Christopher dochází na sezení s psycholožkou, které vypráví o magických i nemagických událostech, jemuž se dosud přihodily, díky kterým se psycholožka snaží přijít na důvod vedoucí k jeho „předávkování“. Christopher si to ale v žádném případě nechce přiznat, tak se za pomoci svých kamarádů tajně pouští do vyšetřování vlastního „pokusu o sebevraždu“.


Máme tu další knihu z pera mladého, Českého autora. Je mi však líto, že ne každý z nich se dočká kladných ovací a obzvláště ti, kteří vás osloví sami s tím, abyste jejich knihu zrecenzovali.

Můj vysněný koutek na čtení

Již na začátku měsíce mi přišel e-mail se zajímavou nabídkou, a to ze stránek FAVI, zabývajících se nábytkem a interiéry, vytvořit jakýsi ideál svého království alias čtecího koutku a zároveň se tak zařadit do soutěže o knihovnu dle vlastního výběru. A jelikož je knih hodně a místa naopak málo, nedalo se odolat. Na škodu je, že z obrázků nic 3D nevytvořím a programy na internetu pro tvorbu koláží nejsou dobré, takže na řadu přišlo malování, nicméně každý si snad dokáže zhruba představit, jaký bych svůj čtecí koutek zamýšlel. Při brouzdání na FAVI mě zaujal nejeden produkt, nabízí opravdu široký sortiment nábytku, doplňků i jejich stylů – od retro, vintage, skandinávského přes dekorativní, barevný až k minimalistickému. Jediné, co mi chybí jsou tapety, ale o tom níže.

Na stránkách FAVI jsem vybral následující : 

Řezník | Recenze

Autor : Jennifer Hillier
Originální název : The Butcher
Vyšlo v ČR : 2016
Nakladatelství : Baronet
Počet stran : 352

Knihu můžete zakoupit zde.

Anotace : 
Americké město Seattle děsila série vražd, která skončila až v okamžiku, kdy policejní náčelník Edward Shank v roce 1985 konečně dopadl a zastřelil smutně proslulého Řezníka z Beacon Hill. Nyní, přibližně o třicet let později, dává Shank (který mezitím ovdověl a odešel do výslužby) svůj viktoriánský dům vnuku Mattovi, jehož kdysi pomáhal vychovávat. Matt, jenž je mladý a nadějný kuchař a restauratér, naráží během renovace domu, jenž zná z dětství, na bednu, kterou nikdy předtím neviděl. Poté, co odstraní zámek a podívá se dovnitř, ho čeká děsivý objev a on se musí rozhodnout, zda ponechá to, co nyní ví, pohřbeno v minulosti, půjde na policii nebo vezme vše do vlastních rukou. Mattova přítelkyně Sam měla vždy podezření, že i její matku zavraždil Řezník z Bacon Hill – jenže dva roky poté, co byl údajně zastřelen. A spolu s tím, jak hledá pravdu a snaží se sledovat stopy dávných událostí, směřuje nyní neomylně vstříc Mattovu temnému tajemství. 

„Proč zabíjím? Protože mě to baví.“

Pronásledovaná, Wonderland: Země divů a Řezník. To jsou u nás vydané knihy Jennifer Hillier – autorky, kterou všichni vynáší do nebes. Ani mně nemohlo nic ujít a na její tvorbu se mi zachtělo podívat se osobně, a tak jsem hmátl po autorčině poslední vydané knize. 

Na začátku knihy se ocitáme zpátky v minulosti – přesněji 25. dubna 1985. Den, kdy policejní komando v čele s Edwardem Shankem zastřelí údajného sériového vraha – Rufuse Wedgeho. Když Edward odchází do důchodu, přenechává dům svému vnuku Mattovi a jeho přítelkyni Sam, která se shodou náhod zabývá kauzou Řezník – koneckonců z pochopitelného důvodu. Bohužel pro ni jdou Mattovi vstříc nemilá překvapení, a tak se rozjíždí kolotoč plný otázek.

Řezník je tak trochu jiná krimi – už jen tím, že ihned od začátku víme, kdo je vrah. To však na touze po čtení a hltání dalších stran vůbec neubírá. Naším cílem je totiž zjistit proč zabíjí a počíná si způsobem, jakým si počíná a to je z psychologického hlediska mnohem zajímavější. Zároveň nemusíte mít pocit, že budete ochuzeni o jakési překvapení nebo wow efekt. Ten na konci rozhodně přijde.

Atmosféra celého příběhu je vykreslena naprosto dokonale – i když se zdá, že svítí slunce, pořád někde vzadu straší oblaka. Chci tím říct, že i když se zrovna řeší něco mimo nové vraždy, které jsou podobné těm, co je páchal již údajně mrtvý Řezník, pořád jde z vyprávění cítit ona ponurá a napjatá atmosféra.

Co se mi však na knize líbí nejvíce je zaručeně zápletka a motiv. Myslím, že zejména tohle bylo to, co činí knihu tak čtivou a napínavou i přesto, že je napsána vcelku jednoduchým stylem. Opravdu nechápu, jak to autorka dokázala, ale její knize se oddáte ihned jakmile přečtete první řádky. Proto se čtením doporučuji začít ráno, abyste mohli hezky číst a nejít spát s těžkým srdcem, že jste museli Řezníka odložit.

Postavy jsou vykresleny taktéž velmi zajímavě. Psychicky labilní Matt, po pravdě prahnoucí Sam nebo protivný a zapšklý senior Edward. Nejvýraznější osobností je ale zajisté náš vrah alias Řezník. Díky tomu, že víte – narozdíl od hrdinů v knize – o koho se jedná, vám běhá mráz po zádech pokaždé, když čtete kapitolu, jejímž centrem dění Řezník je. Ony jsou totiž relativně detailní popisy vražd společně s vyprávěním o tom, jak se s oběťmi seznamoval, jak je mučil a vraždil zvrácené a nechutné, ale dohromady to s výše uvedenými faktory funguje naprosto skvěle. 

Thrillery nejsou můj šálek kávy a už vůbec ne ty kriminální. Ale Řezník mě opravdu dostal a já už se hrozně těším, až se mi do rukou dostanou další autorčina díla. Proto její knihu s klidným svědomím doporučuji dál. Ať už čtete cokoliv, tohle vás bavit bude. 

HODNOCENÍ 

Děkuji internetovému knihkupectví Martinus za poskytnutí recenzního výtisku.

Zmizelá | Recenze

Autor : Gillian Flynn
Originální název : Gone Girl
Vyšlo v ČR : 2013
Nakladatelství : Knižní Klub
Počet stran : 520

 Anotace : 

Zdálo se to jako ideální manželství. Zdání ale může vražedně klamat… 

Amy Dunnová zmizela v den pátého výročí svatby. Nick, její muž, byl po sérii nalezených důkazů obviněn z vraždy své ženy. Nick prohlašuje, že nic nespáchal, Amyini přátelé a zápisky v jejím deníku tvrdí opak. Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A pokud je Nick nevinný, kam se poděla Amy?

 

 „Poznal bych tu její hlavu kdekoli. A to, co je v ní. I na to myslím: její mysl. Její mozek, všechny ty závity, a myšlenky, které v nich pendlují jako rychlé, horečné pospíchající stonožky. Je to dětinské, ale představuju si, že bych jí otevřel lebku, aniž bych poškodil mozek, a pokusil se chytit a pevně podržet její myšlenky. Co si myslíš, Amy? Otázka, kterou jsem během našeho manželství kladl nejčastěji, i když ne nahlas, i když ne té osobě, která by na ni mohla odpovědět. Počítám, že se nad každým manželstvím jako mraky kupí tyto otázky: Co si myslíš? Co cítíš? Kdo jsi? Co jsme si to provedli? Co budeme dělat?“

Myslím, že boom kolem Dívky ve vlaku, která je údajně "novou" Zmizelou, neminul nikoho. Ani mě ne. A proto jsem se rozhodl přečíst si obě tyto knihy a začít právě Zmizelou.

Zpočátku se Zmizelá tváří jako psychologická zpověď muže a ženy, jejichž manželství už není ani trochu tím, co bývalo – ona je žena, která udělá vše pro to, aby si udržela manželství a on je muž, který si tuhle skutečnost moc dobře uvědomuje, a tím pádem bere manželku jako samozřejmost. Bylo by to nádherné klišé. Tedy nebýt toho, že náš manželský pár slaví páté výročí a Amy zmizí. V domě to vypadá jako po výbuchu a jediný záchytný bod představují nápovědy a vzkazy pro Nicka, které mu Amy přichystala stejně jako každé výročí a které mají ukázat, jak moc Nick Amy miluje a zná. Nick však ještě netuší, že je Amy až tak chytrá, a v první řadě –  že je vždy krok před ním. Začíná vyšetřovaní, odhalování stop vypovídajících o tom, že za vraždu Amy nese zodpovědnost Nick a společně s tím vyplouvá na povrch řetěz tajemství, která tento příběh činí něčím tak výjimečným. 

Zmizelá je přesně ten typ knihy, u které není potřeba čekat, než se začtete. Ihned od začátku totiž hltáte každé slovo, které máte chuť si přečíst znova a znovu, protože se Vám před obličejem staví příběh tak fascinující, že tomu chcete jen těžko uvěřit.

K samotné zápletce nemám slov. Poklona před Flinnovou. Myslím, že tohle by nevymyslel kde kdo. Když už si myslíte, že je po všem, tak Vás autorka na další stránce přesvědčí o tom, že vše teprve začíná. A to vás nutí – byť proti své vůli – číst dál a dál. 

Kniha je psána z úhlu pohledu Nicka i Amy a tak si každý čtenář může udělat obrázek o tom, na čí straně bude. A že je to těžké rozhodování.

Troufám si říct, že Zmizelá je určitě jednou z nejpsychologičtějších knih, jakou jsem kdy četl. Často jsem totiž musel přemýšlet, kdo kým vlastně manipuluje. Ti, kdo knihu četli určitě ví, o čem mluvím. A těm, co ji nečetli se omlouvám, ale bez spoileru se ke Zmizelé vyjadřuje velmi těžko. 

Když jsem slupnul přes 500 stran neuvěřitelně skvělé a pohlcující četby, musel jsem si poslední stránku přečíst ještě několikrát a přemýšlet, jestli je to vůbec možné. Jedním slovem brilantní. 

Ve zkratce je Zmizelá obrovským překvapením souvisejícím s objevením velice talentované autorky. Doporučuji dál. Všem. Bez ohledu na věk, pohlaví nebo oblíbený žánr. Věřím, že tento román plný dokonale psychologicky prokreslených postav a ještě dokonalejší zápletky nadchne úplně každého.

HODNOCENÍ

Skleněný trůn | Recenze

Autor : Sarah J. Maas
Originální název : Throne of Glass
Série : Skleněný trůn, 1. díl
Vyšlo v ČR : 2016
Nakladatelství : CooBoo, Albatrosmedia
Počet stran : 389

Anotace : 
V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaena byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit. Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaena teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.

„Celaena byla zločinec, všehoschopný zabiják, královna podsvětí, ale přesto... přesto to byla jen dívka, kterou v sedmnácti letech poslali do Endovieru“

Celý příběh začíná, když Adarlanský princ – Dorian – nabídne hlavní hrdince možnost vykoupit se z otroctví, přičemž ho musí jako šampionka reprezentovat v klání, které rozhodne o udělení titulu královského zabijáka a tím pádem zproštění viny a všech udělených trestů. Celaena očarována pomyšlením na svobodu přijímá a odjíždí s princem na hrad, kde se setkává s ostatními účastníky klání, Chaolem, kapitánem stráží a taky s úkoly, které musí absolvovat – pokud možno úspěšně – aby se dostala mezi čtyři hlavní bojovníky, jenž mezi sebou svedou souboj o titul králova nájemného vraha. Jenomže šampióni neumírají pouze při úkolech a Celaena chce za každou cenu zjistit, co za tím vším vězí. Už jen proto, aby ochránila sama sebe.

Ihned na začátku jsem byl příjemně překvapen tím, že se autorka nezdržuje žádným popisem každodenního života v dolech. Mám tím na mysli pitvání se v myšlenkách hlavní hrdinky – jako například že by trpěla hladem, mlátí ji nebo mučí a dokonce ani popis práce, kterou vykonávala. Upřímně je mi ošklivé zacházení s ženami proti srsti a tak jsem ocenil, že příběh skutečně začal tam, kde měl – tedy princovou nabídkou.  

Velice se mi líbilo prostředí, ve kterém se kniha odehrává – palác, který je navíc rozdělený na skleněnou a kamennou část. Při popisování budov, architektonických detailů a oděvů postav jsem měl občas pocit, jako by autorka mísila romantismus s prvky fantasy. A překvapivě to spolu fungovalo moc hezky. 

Hlavním aktérem příběhu je tedy mladičká nájemná vražedkyně, která není ani zdaleka klasickou náctiletou dívkou  – no jasně, normální holky nevraždí. Nicméně jsem to myslel tak, že splňuje jakýsi ideál hrdinky v pravém slova smyslu. V žádném případě nikomu nedovolí ji stavět do role slabé ženy, ale naopak je silná a dělá věci bezohledně podle sebe. A co mě opravdu bavilo – její myšlenkové pochody, kdy přemýšlela, jakým způsobem by dotyčného/dotyčnou zabila. Kniha není návod ke spáchání vraždy.

Občas se v knize objevil i úryvek vyprávěný z pohledu prince Doriana a nebo Chaola, čímž se dostáváme k romantické lince příběhu. Milostný trojúhelník, ve kterém Celaena nemá jasno, ale čtenáři určitě ano. Naštěstí to není prioritou celé knihy, tedy alespoň ne tohoto dílu, a tak si můžete s vybíráním toho lepšího lámat hlavu vy namísto Celaeny.

Co vnímám jako mínus jsou úkoly, které šampióni museli plnit. Námět s nimi super, bohužel nedotažený. Očekával jsem drsné souboje plné modřin a zlomenin, kdežto tohle byl pouze slabý odvar toho, co slibuje anotace. Na druhou stranu se mi velice líbilo, jak Celaena, Dorian a Chaol spolupracovali a vymýšleli různé strategie pro to, aby prošli další zkouškou. Krásně tak vynikl společný vztah mezi všemi těmito protagonisty. Takže alespoň za tohle palec nahoru.

Děj jako takový akční je, jenže až v druhé polovině knihy. Do té doby nás Maasová spíše seznamuje s prostředím a světem s vlastními pravidly. Pozornost samozřejmě drží po čas celého příběhu a ani u již zmíněné popisné části jsem se nenudil, ba naopak se mi autorčin styl líbí natolik, že i ony popisné odstavce jsem si mnohdy četl dvakrát. 

Ve zkratce je Skleněný trůn příjemným překvapením v podobě nově objeveného příběhu, jenž v sobě skrývá velký potenciál. Mám-li jej hodnotit jako autorčinu prvotinu, bezpochyby pět hvězd. Naneštěstí vím, že to umí lépe a tak si nechám jednu hvězdu do foroty pro ostatní díly.

HODNOCENÍ